Děj baletu „Plameny Paříže“
Oddíl revolucionářských dobrovolníků míří z Marseille do Paříže, aby se tam přidali k povstání. Jejich cesta vede přes vesnici, která patří markýzi de Boregarovi. Rolníci příchozí přátelsky vítají. To vyvolalo rozhořčení markýze. Když uvidí v rukách Gaspara prapor, nechá staříka potrestat a jeho rodinu vyžene z domu na ulici. Filipp a Jerome, kteří jsou svědky tohoto činu, vyzývají národ k povstání. Rolníci touží po tom, aby byl konec jejich utlačování, ozbrojí se a obsadí zámek.
Oddíl opouští vesnici. Spolu s ním odchází i někteří rolníci, kteří se přidali do řad povstalců. V jejich středu jsou Gasparovy děti – Jana a Pierre.
Markýz de Boregare musel ze zámku obsazeného rolníky uprchnout. Vypráví králi o rolnickém útoku a prosí o pomoc. Podílí se na formování kontrarevolucionářů, kteří se lidem postaví ozbrojenou silou. Král podepisuje příkaz vojsku. Oddaní oficíři se králi klaní.
V paláci se koná velký banket, na který jsou pozváni i herci – Diana Mirel a Antoan Mistral. Díky své účasti na banketu se dozví o připravované akci proti povstalcům. Z obavy, aby akce nebyla vyzrazena, markýz zabije Antoana, Dianě Mirel se z paláce však podaří uprchnout.
Je noc, 10. srpen 1792. Na pařížském náměstí se shromáždil francouzský lid, připravený svrhnout monarchii. Jsou zde lidé nejen z velkých měst, ale doslova ze všech koutů Francie. Za zvuků revoluční písně začínají útočit. Zlomili odpor královské stráže a ovládli palác. Monarchie je ve Francii svržena. Lidé zasypávají Dianu Mirel bojující spolu s nimi za svobodu květinami.