PYRRHOS (hudba Svatopluk Havelka)
I. část (largo – allegro moderato – largo)
Osamocený muž jako by se probíral z těžkého snu. Je na něm patrna únava, zřejmě po vyčerpávajícím boji. Muž po chvíli nabírá opět sílu a staví se k novému zápasu. Muž je mimo kruh vytvořený tanečníky. Snaží se prorazit hradbu těl, dostat se dovnitř a zmocnit se svého „ideálu“ (personifikovaného tanečnicí v bílém), který je uzavřený uprostřed kruhu. Muž zápasí úporně, užuž se zdá, že zvítězí, ale je opět přemožen a ke svému vysněnému ideálu se nedostal. Slyšíme téma jeho „ideálu“, jeho fixní ideje, jehož taneční představitelka se objevuje nad kubusem těl v plném světle.
II. část (scherzo)
Reálná vidina touhy jako by vlila muži novou energii do žil. Pouští se s největším úsilím opět do zápasu – až se mu konečně podaří prorazit hradbu těl a prodrat se dovnitř kruhu.
III. část (variazioni)
1. „Idée fixe“ (pas de deux)
Muž je u cíle. Splnění jeho touhy je na dosah ruky. Rozvíjí se pas de deux s bílou tanečnicí, vedené však stále na vzdálenost, jako by nějaká síla bránila tělesnému kontaktu, přímému doteku. Představa štěstí zůstává nenaplněna.
2. Pas de quatre
Tanečnice v bílém mizí – jako by se však rozdělila, jsou na jejím místě tanečnice tři: Zlatá, Černá a Červená. Pas de quatre vyjadřuje nemožnost dosažení ideálu, ale naopak konkrétnost pokušení a svodů světa. Variace se postupně rozvíjejí s jednotlivými představitelkami „pokušení“.
3. „Idol mamonu“ (pas de deux)
Idol mamonu reprezentuje Zlatá tanečnice. Po okamžicích okouzlení idolem zlata přepadá muže deprese – uniká jeho magickému vlivu.
4. „Idol moci“ (pas de deux)
Černá tanečnice, personifikující idol moci, je se sborem tanečníků k dispozici muži jako svému veliteli. Avšak svět válek a násilí není schopen muže trvale upoutat.
5. „Idol extáze“ (pas de deux) – bakchanále
Zdá se, že tento svod muže nadobro ovládne. Poddává se rozběsněným vášním v bakchanále, jež tvoří závěr variací.
IV. část (scherzino)
Muž zpitý třeštěním smyslů je napadán příšerami, které jsou zrcadlem jeho stavu. Muž je jimi zvednut vysoko nad jejich hlavy, zmítá se nad kruhem jejich těl a nakonec je jimi vyvržen daleko za obvod kruhu.
V. část (ab ultimo inito rem gerere)
Muž, vypuzený ze světa svých představ a snů, prožívá opět depresi. Leží na zemi vysílený a bezmocný jako na začátku příběhu. Avšak pozvolna se vněm opět rodí touha po něčem čistém a dokonalém, nová vůle po dosažení ideálu. Vrhá se opět proti sevřené hradbě těl, opět chce prorazit jejich kruh. Uprostřed lítého boje věta končí. Na Pyrrha čekají nová vítězství, nová zklamání.