Login:
Heslo:
 
Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida

 

 

 

DROTTNEROVÁ Marta

Navigace: Balet > Portréty > DROTTNEROVÁ Marta

MARTA DROTTNEROVÁ

- narozena 26.8. 1941 ve Zlíně

1954-59 byla angažována ve Státním divadle v Ostravě, 1959-66 jako sbóristka a v letech 1966-90 jako sólistka v Národním divadle v Praze. V roce 1961 absolvovala stáž v Moskvě u profesorky J. P. Gerdt.
   Začínala jako devítiletá v baletním studiu Státního divadla v Ostravě v němž také nastoupila v roce 1954 své první angažmá. Šéf ostravského baletu Emerich Gabzdyl rozpoznal její talent a začal jí svěřovat i náročné sólové role (Kateřina v Kamenném kvítku - 1958, Marnivá princezna v Soli nad zlato - 1958). V roce 1959 nastoupila jako sboristka do Národního divadla v Praze.
    Zvrat v její umělecké dráze nastal v roce 1961, kdy byla vybrána pro reprezentaci československého baletního umění na mezinárodní soutěži tanečnic do třiceti let v Rio de Janeiru. Dvacetiletá sboristka zde získala první místo (24 tanečnic ze 13. zemí).
   V roce 1966 se stala sólistkou baletu Národního divadla a v témže roce byla vyslána na půlroční studijní pobyt do Moskvy. U J.P. Gerdt si vytříbila k dokonalosti techniku a formu klasického tance. Na konci stáže měla jako první česká tanečnice možnost vystoupit ve velkém divadle v Moskvě, kde vytvořila Marii v Bachčisarajské fontáně.
   Po úspěšné soutěži v Brazílii se zúčastnila mnoha dalších mezinárodních baletních soutěží, např. v Helsinkách, Varně (1964, 1966) a získala v nich uznání, která ji řadila mezi světovou interpretační elitu.
   Hostovala rovněž v Královské akademii v Londýně (1963), v Grand Ballet Classique de France, s nímž vystupovala v Paříži a ve Švýcarsku (1970) a po té i ve Španělsku (1973), dále hostovala na Kubě ( 1974, 1979, 1980), ve Státní opeře v Budapešti a v Bregenzu (1979).
   Za dobu svého působení v Národním divadle vytvořila přes 30 velkých rolí. Mezi ně patří např. Julie (Romeo a Julie), Širín (Legenda o lásce), Pták Ohnivák ze stejnojmenného baletu, Odetta/Odilie (Labutí jezero), Svanilda (Coppélie), Giselle (Giselle), Frygie (Spartakus), Popelka (Popelka), Zarema (Bachčisarajská fontána) a mnohé další.

(použitá literatura: Národní divadlo a jeho předchůdci - Academia Praha)


Marta Drottnerová - 26.8. 1941, Zlín
Základy tanečního vzdělání získala u Julie Jastřembské v baletním studiu při Státním divadle v Ostravě, její talent se dále rozvíjel pod vedením Emericha Gabzdyla, který ji v roce 1955 angažoval do baletního souboru SD v Ostravě. Poprvé na sebe v širším měřítku upozornila jako Kateřina v Prokofjevově baletu Kamenný kvítek při čs. premiéře tohoto baletu v roce 1958. Od sezóny 1959/60 se stala členkou baletu ND v Praze, sólistkou byla však jmenována až v roce 1966, a to přes výrazné úspěchy v zahraničí i na domácí scéně. V roce 1961 získala 1. cenu na soutěži v Rio de Janeiro (Brazílie), v roce 1962 zakončila půlroční stáž v Moskvě rolí Marie v Bachčisarajské fontáně ve Velkém divadle, téhož roku vytvořila v ND v Praze roli Julie v baletu Romeo a Julie. V roce 1963 tančila v ND roli Širín v Melikovově Legendě o lásce, Ptáka Ohniváka ve stejnojmenném Stravinského baletu, Odettu/Odílii v Labutím jezeře a hostovala na galakoncertu v Londýně. V následujícím roce přivezla Stříbrnou medaili ze soutěže ve Varně (Bulharsko) a vytvořila Mášenku v Louskáčkovi a Istar ve stejnojmenném baletu Bohuslava Martinů. V roce 1965 tančila Svanildu v Delibesově Coppélii a následujícího roku dovršila jednu etapu svého tvůrčího rozmachu titulní rolí v Čajkovského baletu Šípková Růženka a Zlatou medailí z mezinárodní baletní soutěže ve Varně. V šedesátých letech se formovala umělecká osobnost Marty Drottnerové jako všestranné tanečnice, schopné interpretovat s velkou niternou citlivostí a technickým mistrovstvím širokou škálu rolí. Díky jejímu individuálnímu stylu interpretace ožily a staly se pro současného diváka zajímavými hrdinky romantických a klasických baletů, neboť přes formální čistotu a taneční virtuozitu jí vždy byl cizí jakýkoliv formalismus. Strhující byly její výkony zejména v Labutím jezeře a v Giselle Adolpha Adama. Obě role tančila dvě desítky let doma i v zahraničí a na úrovni nejvýznamnějších světových balerín. Její Giselle byla křehká, nesmírně poetická, plná vnitřní emocionality. Nezapomenutelný byl její výkon v této roli s hostujícím italským tanečníkem Paolem Bortoluzzim jako Albrechtem v ND v prosinci 1973. V sedmdesátých letech byla často zvána k pohostinským vystoupením a stala se naší nejznámější taneční umělkyní, uznávanou i na Západě. Vystupovala s francouzským souborem Les Grands Ballets classique de France (1970, 1973) ve Francii, Švýcarsku a Španělsku, hostovala v Berlíně, v Bregenzu, Budapesti a na Kubě, kde zejména v roce 1974  její vystoupení s Vlastimilem Harapesem v Giselle vzbudilo velké nadšení. Od poloviny 70. let dostály postavy, které na jevišti ND v Praze vytvářela, jiný, silně dramatický akcent. Do té doby obdivovaná pro svůj niterný lyrismus a jemnou  oduševnělou emocionalitu, překvapila svou schopností vytvářet i postavy vášnivé a kontroverzní. První role, ve které si s úspěchem vyzkoušela tento nový přístup, byla záludná, svůdná a temperamentní Čertice v Petrovově Stvoření světa (1975) a nespoutaná Carmen ve Vášni (1976). Následovala Mefistofela ve Faustovi (1977), Zarema v Bachčisarajské fontáně (1978) a Médea ve stejnojmenné kompozici Antonína Bendy (1979). Po skončení své interpretační kariéry působila v ND jako baletní mistryně. Vystudovala taneční pedagogiku na GITIS v Moskvě (absolvovala v roce 1985) a v letech 1980-93 přednášela metodiku klasického tance na katedře tance HAMU v Praze. Od počátku 90. let se také věnovala choreografii: v Ostravě inscenovala velmi zdařile Sylfidy na hudbu Frederica  Chopina (1991), v Plzni s Jiřím Blažkem Esmeraldu Cesare Pugniho (1992) a v Olomouci Notre Dame de Paris (1994). Interpretační umění Marty Drottnerové zachytil ve svém krátkometrážním filmu Jak se hladí vzduch M. Petřík (1971, kamera V. Lorenc). Získala řadu vyznamenání, v roce 1975 byla jmenována národní umělkyní, v roce 2000 získala cenu Thálie Za celoživotní mistrovství.
(zdroj: http://www.musicologica.cz/slovnik/)
 

© balet.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum
počítadlo toplist