Historie baletu „La Sylphide“
1828 – v díle L. Henryho se poprvé objevuje motiv víly, která chce spojit svůj život s láskou smrtelníka. Uvedeno je pod názvem „La silfide ovvero il genio dell aria“ v milánské La Scale.
1832, 12.3. – vytváří choreografii k baletu La Sylphide P. Taglioni pro svou dceru Marii. Premiéra baletu se odehrává v pařížské Opeře a stává se od té doby nedílnou součástí kmenového repertoáru velkých scén. Tanec na špičkách a variace Jamese byly hlavními znaky novátorství. Sypfida: Marie Taglioni, James: Joseph Mazilier. Hudba: Jean Madeleine Schneitzhöeffer.
1832 – balet La Sylphide je uveden v Londýně a v Berlíně s Marií Taglioni v hlavní roli.
1834 – V. Hullin uvádí balet La Sylphide ve Velkém divadle v Moskvě.
1835 – August Bournonville vytvořil svou verzi baletu La Sylphide pro Královské divadlo v Kodani, která vycházela z Taglioniho choreografie. Bournoville technicky pozvedl roli Jamese, kterého sám tančil.
1835, 28.5. – pod vedením choreografa A. Tituse je v Petrohradě uvedena Taglioniho verze baletu La Sylphide.
1836, 28.11. – August Bournonville upravuje svou verzi baletu La Sylphide pro Dánský královský balet, používá novou hudbu skladatele H. Lovenskjolda, do hlavní role obsazuje L. Grahn. Tato choreografie je dodnes zachována na repertoáru Dánského královského baletu a v budoucnu ji pro své verze tohoto baletu použili mnozí choreografové.
1837 – A. Titus uvedl balet La Sylphide na scéně Mariinského divadla v Petrohradě.
1837 – La Sylphide nastudoval Antonio Cortesi v Ženevě.
1837, 6.9. – uvádí Velké divadlo v Moskvě Taglioniho verzi baletu La Sylphide, Silfidu tančila E.A. Sankovskaja.
1841 – Antonio Cortesi uvádí balet La Sylphide v milánské La Scale.
1891 – svou verzi baletu La Sylphide vycházející z Bournonvillovy choreografie vytváří Joseph Hansen.
1892, 18.(19.) 1. – Mariinské divadlo v Petrohradě uvedlo balet La Sylphide v choreografické úpravě Maria Petipy, který vycházel z verze P. Taglioniho. Hudbu upravil R. Drigo. Sylfida V.A. Nikitina, James P.A. Gerdt.
1913 - svou verzi baletu La Sylphide vycházející z Bournonvillovy choreografie vytváří G. Uhlendorff.
1922, 9.4. – uvádí na scéně Divadla opery a baletu v Petrohradě balet La Sylphide jako své absolventské představení Choreografické učiliště, choreografie V.I. Ponomarjov.
1931 - svou verzi baletu La Sylphide vycházející z Bournonvillovy choreografie vytváří E. Jorgen-Jensen.
1939 - svou verzi baletu La Sylphide vycházející z Bournonvillovy choreografie vytváří Harald Lander.
1946, 15.6. – choroegrafii La Sylphidena původní hudbu Jeana Madeleine Schneitzhöeffera vytváří pro Ballets des Champs-Élysées Viktor Gsovský. Titulní roli tančila Nina Vyroubova.
1953 - svou verzi baletu La Sylphide vycházející z Bournonvillovy choreografie vytváří N.B. Larsen.
1953, 8.12. – La Sylphide uvádí soubor Grand Ballet du maquis de Cuevas, kde v hlavních rolích tančili Rosella Hightower a Serge Golovine, choreografie Harald Lander.
1960 – balet La Sylphide uvedl v Londýně Ballet Rambert s E.M. Rosen v hlavní roli (která rovněž byla autorkou choreografie).
1962 – La Sylphide je uváděna v milánské La Scalev choreografii Haralda Landera. Hlavní roli tančila Carla Fracci.
1963 – pod názvem „Yesterday“ je balet La Sylphide uveden v choreografii Johna Neumeiera.
1964 – balet La Sylphide nastudoval American Ballet Theatre.Silfidu tančí T. Lander a Jamese R. Fernandez.
1964 – balet La Sylphide nastudoval Ballet National of Canada (Toronto), choreografie Erik Brühn.
1967 - svou verzi baletu La Sylphide vycházející z Bournonvillovy choreografie vytvářejí Hans Brenaa a Flemming Flindt.
1969 – balet La Sylphide je uveden ve Washingtonu (verze A. Bournonvilla).
1971 – pod názvem „Víla hor“ uvádí balet La Sylphide American Ballet Theatre.
1972, 9.6. – v pařížské Opeře je uvedena verze baletu La Sylphide, která je později zpracována do filmové podoby. Choreografii vytvořil Pierre Lacotte
1975 – Bournonvillovu verzi baletu La Sylphide uvádí Malé divadlo v Leningradě. Silfidu tančí T.M. Fesenko, Jamese L.A. Dolgušin.
1985 – Bournonvillská La Sylphide slaví úspěch v sydneyské Opeře. V hlavních rolích tančili Cristine Walsh a David Ashmole. Osobitě interpretovanou Čarodějnici tehdy ztvárnil generální ředitel australského baletního souboru Colin Peasley.
1971 – rekonstruoval Pierre Lacotte Taglioniho choreografii pro francouzskou televizi s protagonisty hlavních rolí Ghislaine Thesmar a Michaelem Denardem.
1973 – byl balet La Sylphide nastudován Skotským národním baletem.
1987 – balet La Sylphide nastudoval baletní soubor Národního divadla v Praze(uváděno na scéně Smetanova divadla – dnešní Státní opera) pod vedením francouzského choreografa P. Lacotta a jeho asistenta P. Stamma. Do titulních rolí byli obsazení Marie Bártová jako Sylfida, Ján Nemec jako james, jana Kůrová jako Effie a v roli Gurn se představil Michal Šebor, čarodějnici Madge ztvárnila Nelly Danko.
1994 - svou verzi baletu La Sylphide vycházející z Bournonvillovy choreografie vytváří Peter Schaufuss.
1997 - svou verzi baletu La Sylphide vycházející z Bournonvillovy choreografie vytváří Dinne Bjorn.