Historie baletu „Popelka“
9. století – z této doby pochází pravděpodobně nejstarší příběh, který lze spojovat s Popelkou. Pochází z Číny a jmenuje se Yu Yang Ts Tsu. Vypráví o dívce Yeh-hsien a jejím životě s macechou a sestrami. Dívka se stará o rybu, kterou však macecha zabije. Yeh-hsien poradí moudrý stařec, aby našla kosti, které z ryby zbyly a ty jí splní každé přání. Dívka si moc přeje být alespoň jednou na plese. Kosti jí přičarují krásné šaty, střevíce i kočár. Princ se do neznámé princezny hned zamiluje, ale macecha i sestry jí poznají. Yeh-hsien před nimi utíká a ve spěchu ztratí střevíček a ten za ní dovede jejího milovaného prince.
1697 – spisovatel Ch. Perrault vydává knihu pohádek „Příběhy a povídky ze starých časů s mravním naučením“, ve které je také poetický příběh Cindrillon o prosté dívce, která se díky svým ušlechtilým vlastnostem stala princovou vyvolenou. Z názvu této pohádky také pochází jméno Popelky v západních zemích: Cinderella.
1813 – se ve Vídni objevuje Popelka jako balet, který vytvořil francouzský tanečník a choreograf L.A. Duport.
1822 – uvedl balet Popelka M. Dekombe v Londýně.
1823 – představil svou verzi baletu Popelka Ch. Didelot v Petrohradě.
1871 – Velké divadlo v Moskvě zařadilo do svého repertoáru balet s názvem Skleněný střevíček na hudbu W.K. Mühldörfera v choreografii českého umělce Václava Reisingera.
1885 – Národní divadlo v Praze uvádí Popelku jako operu, v níž jsou tance choreografované Augustinem Bergerem.
1893 – vytvářejí choreografové Marius Petipa, Enrico Cecchetti a Lev Ivanov v Mariinském divadle v Petrohradě balet popelčiným příběhem nazvaný „Zoluška“. Použita byla hudební předloha barona B. Schella. Roli Popelky tančila P. Legnani , Prince P. Gerdt a Vílu dobra A. Johansson.
1901 – na hudbu J. Strausse vytváří balet Popelka choreograf Grab a uvádí ho v berlínské Komické opeře.
1906 – v Londýně je uveden balet Popelka v choreografii F. Farrena a A. Genée na hudbu M. Jones.
1935 – vzniká balet Popelka na hudbu Webrovu. V Londýně ho uvedla A. Howardová.
1938 – choreografuje balet Popelka Michail Fokin. Uvádí ho v londýnském Covent Garden s d´Erlangerovou hudbou.
1945, 21.11.– má ve Velkém divadle v Moskvě premiéru balet Popelka s hudbou Sergeje Prokofjeva. Choreografii vytvořil R.V. Zacharov. Na scéně P. Williamse využil Zacharov zrcadla, ve kterých se odrážel obraz tanečníků. Také scéna hodin, ve které byly cifry tančeny dětským baletním sborem, sklidila velký aplaus. V roli Víly podzimu vystoupila tehdy mladičká Maja Plisecká. Roli Popelky tančila Olga Lepešinská a Prince M.M. Gabovič.
1946 – balet Popelka pro Kirovovo divadlo v Leningradě (Mariinský) nastudoval choreograf K.M. Sergejev v Prokofjevově originální instrumentaci. V hlavních rolích vystoupili Natalia M. Dudinská a K.M. Sergejev.
1948 – balet Popelka choreograficky zpracoval Frederik Ashton pro londýnský Sadler´s Wells Ballet a do hlavní role obsadil Marfot Fonteyn. V jeho redakci výrazně proslulo fraškovité duo zlých sester.
1948 – v Brně má premiéru balet Popelka v choreografii Saši Machova. V rolích Popelky alternovaly I. Keplerová s J. Knížkovou, Prince tančívaki V. Jílek nebo J. Blažek.
1948 – balet Popelka je poprvé uveden v Kyjevě, choreografie S.N. Sergejev.
1951 - balet Popelka je poprvé uveden v Bratislavě, choreografie S. Remar.
1953 - balet Popelka je poprvé uveden v Rize, choreografie E.J. Čanga.
1953 - balet Popelka je poprvé uveden v Brně, choreografie J. Nermut.
1953 - balet Popelka je poprvé uveden v Polsku ( Bytom), choreografie M. Kopinskij.
1955 – uvádí balet Popelka na scéně milánské La Scaly A. Rodrigues.
1956 - balet Popelka je poprvé uveden v Liberci, choreografie J. Škoda.
1957 - balet Popelka je poprvé uveden ve Finsku (Helsinki), choreografie R.V. Zacharov
1959 - balet Popelka je poprvé uveden v Plzni, choreografie Luboš Ogoun.
1959 - balet Popelka je poprvé uveden ve Švýcarsku (Basel), choreografie V. Orlikowskij.
1961 - balet Popelka je poprvé uveden v Jugoslávii (Bělehrad), choreografie R.V. Zacharov.
1963 – byla na mezinárodním tanečním festivalu v Théatre Champs Élysées uvedena nová verze Popelky V. Orlikowského.
1963 - balet Popelka je poprvé uveden v Jerevanu, choreografie E.J. Čanga.
1964 - balet Popelka je poprvé uveden v Doněcku, choreografie A.I. Vasiljeva a A. Zajcev.
1964 - balet Popelka je poprvé uveden v Novosibirsku, choreografie O.M. Vinogradov.
1965 - balet Popelka je poprvé uveden ve Lvově, choreografie A.F. Šikero.
1965 - balet Popelka je poprvé uveden v Minsku, choreografie R.V. Zacharov.
1965 - balet Popelka je poprvé uveden ve Sverdlovsku, choreografie G. Gorochovnikov.
1965 - balet Popelka je poprvé uveden v Tallinu, choreografie M.O. Murdmaa.
1965 - balet Popelka je poprvé uveden v Čeljabinsku, choreografie L.V. Voskresenskaja.
1966 - balet Popelka je poprvé uveden v Tbilisi, choreografie V.M. Čabukiani.
1968 – balet Popelka vstupuje do repertoáru Kanadského národního baletu.
1968 - balet Popelka je poprvé uveden v Kujbyševě, choreografie V. Manochin.
1969 - balet Popelka je poprvé uveden v Japonsku (Tokio), choreografie Ch. Kitachara.
1971, 22.11. – uvádí balet Popelka scéna Divadla Stanislavského a Nemiroviče-Dančenka. Choreografie A.V. Čičinadze, Popelku tančila M.S. Drozdova a Prince V.P. Petrunin.
1971 - balet Popelka je poprvé uveden v Kišiněvě, choreografie M.N. Lazareva.
1972 - balet Popelka je poprvé uveden v Baku, choreografie N. Nazirova.
1972 - balet Popelka je poprvé uveden v Taškentu, choreografie I. Jusupov.
1973 - balet Popelka je poprvé uveden v Mongolsku (Ulánbátar), choreografie R.V. Zacharov.
1977 – choreograf G. Casado vytváří balet Popelka pro milánskou La Scalu. Roli Prince zde tančil Paolo Bortoluzzi.
1977 – na scéně Národního divadla v Praze je uveden balet Popelka v choreografii K.M. Sergejeva a N.M. Dudinské. Tato verze byla převedena do filmové podoby s Janou Kůrovou a Lubomírem Kafkou v hlavních rolích.
1979 – na hudbu z Rossiniho opery vytvořil balet Popelka P. Darrel pro Skotský národní balet.
1986 – netradiční verzi baletu Popelka uvedl v pařížské Opeře Rudolf Nurejev se S. Guillem v roli Popelky, Ch. Judem interpretujícím Hereckou hvězdu a I. Guerin a M. Loudieres v rolích hašteřivých Sester. Sám Nurejev tančil v alternaci roli Režiséra. Příběh byl přenesen do Hollywoodu, kde filmový režisér objeví „krásnou neznámou“ a angažuje jí do svého filmu. Představitel hlavní mužské role se do ní zamiluje a udělá z ní opravdovou „super star“.
1994, 27.1. – uvádí balet Popelka Národní divadlo v Praze v choreografii L. Vaculíka a režii V. Jílka a V. Harapese. Tato verze se hrála až do roku 2001.
