Login:
Heslo:
 
Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida

 

 

 

1800-1899

Navigace: Balet > Co se v baletu stalo v letech... > 1800-1850

1800

Pierre Gardel uvedl svůj balet Dansomanie, který mu zaručil světovou slávu. V baletu se uváděly na scénu lidové tance a dokonce i valčík.

 

1801

13.3. se narodil jeden z významných představitelů romantického baletu JOSEPH MAZILIER (vl. jménem Guilio Mazarini), který působil v pařížské Opeře celých 29 let, nejdříve jako tanečník (partner nejsalvnějších romantických balerín M. Taglioni, F. Elssler aj.), později jako choreograf. Vytvořil např. choreografii premiér slavných baletů Paquita a Korzár.

 

28.3. premiéra baletu STVOŘENÍ PROMÉTHEOVO, choroeografie: S. Vigano, hudba:L. van Beethoven, Vídeň – Burgtheatre

 

 

1802

 

14.1. zemřela francouzská tanečnice MARIE ALLARD. Byla přítelkyní G. Vestrise a matkou A. Vestrise. Měla úspěch v komických a charakterních rolích. V letech 1761 – 1782 působila v Pařížské opeře a tančila v premiérovém uvedení Noverrova baletu Les petits riens (1778).

 

 

1803

10.5. uvádí Louis Duport v pařížské Opeře svůj první balet ACIS a GALA s hudbou Dorondeaua a Gianella.

 

1803-1804 dává car Alexandr I. na svůj náklad vydat ve čtyřech dílech Noverrovy spisy pod názvem "Lettres sur la danse, sur les ballets et les arts".

 

1804

Ve švédském Stockholmu se narodila slavná romantická tanečnice MARIE TAGLIONI ( zemřela 1884). V roce 1922 debutovala ve Vídni, v roce 1832 tančila v premiéře La Sylphide v Paříži.

 

1805

21.8. se narodil AUGUST BOURNONVILLE, syn Francouze Antonia Bournonvilla a Švédky L. Sundbergové. Vytvořil za svůj život přes 50 baletů, 42 let stál v čele Královského dánského baletu jako baletní mistr (de facto 47 let - prvních pět let měl jen titul "ředitel tance"). Ač nebyl rodem Dán, stal se otcem dánské baletní tradice.(z jeho baletů: Daleko od Dánska, Neapol, Abdallah, La Sylphide, Posvícení v Bruggách, Lidová pohádka, Konzervatoř, Slavnost květin v Genzanu, Vilém Tell, La Ventana atd). Zemřel 30.11. 1879.

 

29.10. uplatňuje Louis Xavier Stanislav Henry své choreografické ambice svým prvním pokusem v pařížské Opeře baletem Láska na Cytheru.

 

1806

 

14.2. zemřel v Tours JEAN DAUBERVAL, vl. jménem Jean Becher, jehož balet Marná opatrnost je dodnes oblíbeným představením.

 

5.3. ve vídeňském divadle U korutanské brány uvádí Jean Coralli svůj balet PAVEL A RŮŽENKA, NEBOLI VINAŘI, hudba: Umlauf.

 

5.5. divadlo U korutnanské brány ve Vídni uvedlo balet Jeana Coralliho VELKOMYSLNÝ KALIF s hudbou člena zdejšího orchestru Weisse.

 

30.5. Louis Duport uvádí v pařížské Opeře balet FIGARO

 

21.7. Louis Duport uvedl svůj poslední "pařížský" balet Svatba Zefirova, neboli Upevněná nestálost.

 

V moskvě vznikolo divadelní učiliště, které připravovalo budoucí tanečníky a baleríny.

 

 

1807

 

3.4. se narodil rakouský tanečník a baletní mistr JOHANN RAAB. V dětství působil v souboru F. Horschelta. V letech 1825 – 29 byl sólistou vídeňského divadla U korutanské brány.

V roce 1834 přišel s rodinou do Prahy do Stavovského divadla. Stavěl zde tance do oper a her se zpěvy a tanci. V roce 1838 tančil poprvé na jevišti polku v pantomimě Zlatá sekyra. Ve Stavovském divadle uvedl např. balety Uherská svatba, Lisa a Colin, Král Křišťálů aneb Arlekýn co taneční mistr. Založil při divadle baletní školu. V Praze působil do roku 1948, poté odešel do Vídně, kde působil jako baletní mistr v divadlech Theater in der Josefstadt a v Theater an der Wien.

 

 

1808

8.3. v pařížské Opeře premiéra baletu LÁSKY ANTONIA A KLEOPATRY, choreografie: Jean Louis Aumer, hudba: Kreutzer

23.9. zemřel italský tanečník a choreograf GAETANO VESTRIS. Ve své době udivoval výbornou taneční technikou. Tančil v pařížské Opeře a obdivoval jeji sám Noverre.

 

1810

23.6. se narodila rakouská tanečnice FANNY ELSSLER (zemřela 27.11. 1884 ve Vídni). Se svou sestrou Terezou studovala u Friedricha Horscheta. V roce 1818 se stala členkou děivadla U korutanské brány, kde získala své první úspěchy v baletech Filippa Taglioniho, Louise Henryho a Augusta Vestrise. V 30. letech 19. století postupně zazářila v Berlíně, Londýně a Paříži. Tam se stala největší rivalkou Marie Taglioni. V roce 1840 podnikla turné s choreografiemi Julese Perrota. Dvakrát v letech 1848 - 1850 navštívila Rusko. Ke konci  své jevištní kariéry tančila opět ve Vídni, naposledy roku 1851.

 

24.10. zemřel v Saint-Germain-en-Laye JEAN GEORGES NOVERRE, proslulý francouzský baletní mistr a autor slavných Listů o tanci a baletu, v nichž uveřejnil všechny své reformátorské zásady. (narozen 27.4. 1727 poblíž Paříže)

V Lyonu se narodil jeden z největších choreografů 19. století HULES JOSEPH PERROT. Tančil nejen v Paříži, ale i v Londýně, Bordeaux, Miláně, Vídni a Neapoli, kde se poznal s Carlottou Grisi, jejímž se stal učitelem a partnerem jak na jevišti tak i v životě. (zemřel 1892)

 

1812

22.2. - Louis Duport uvedl ve Vídni balet ZEFIR, nebo-li Vracející se jaro. Byl to stejný balet, jako v pařížské Opeře, uvedený v roce 1806.

11.4. - premiéra baletu HLOUPÝ RYTÍŘ, aneb Moc žen. Choreografie: Louis Duport, Vídeň -divadlo U korutanské brány.

listopad - Louis Duport se oženil s tanečnicí Terezou Neumannovou.

V Miláně je založena Císařská taneční akademie.

 

1813

11.3. - uvedl Louis Duport jako svou benefici balet VENKOVSKÝ DEN A MAŠKARÁDA, NEBO-LI BÁL MAJITELE PANSTVÍ. Vídeň - divadlo U korutanské brány.

23.11. -byla v Paříži uvedena premiéra baletu NINA,NEBO-LI ŠÍLENÁ Z LÁSKY. Choreografie: Louis Milon, v hlavní roli tančila Emilie Bigottiniová.

1815

13.5. - se ve Vídni uskutečnila premiéra baletu BAJADÉRKY v choreografii Jeana Louise Aumera, hudba V. Jírovec.

16.10. - ve Vídni proběhla premiéra baletu PÁŽATA VÉVODY Z VENDOMU,choreografie: Jean Louis Aumer. hudba V. Jírovec. Ačkoliv opera s tímto námětem před sedmi lety propadla, balet se líbil.

V pařížské Opeře uvedl Charles Louis Didelot balet ZEFÍR A FLORA a představitelka Flory Genevieve Gosselinová zde s největší pravděpodobností tančila na špičkách.

 

 - 1817

 

 

11.5. se narodila italská tanečnice FANNY CERRITO. Tanec studovala u J. Perrota, C. Blasise a A. Saint-Léona. Debutovala v roce 1832 v Neapoli a stala se jednou ze slavných romantických tanečnic. Vystupovala na předních evropských scénách – Vídeň, Londýn, Paříž, Petrohrad. Vytvořila hlavní role v baletech J. Perrota – Alma, dcera ohně, Ondina, Pas de quatre. V letech 1845 – 51 byla manželkou A. Saint-Léona a tančila v jeho baletech Dívka z mramoru, Stella, Ďáblovy housle. Po neúspěšné vlastní choreografii Gemma zanechala aktivní taneční kariéry.

 

20.5. se narodil švédský tanečník a pedagog CHRISTIAN JOHANSSON. Tanec studoval v Royal Swedish Ballet School a u A. Bournonvilla. V roce 1837 se stal premiér danseur ve Stockholmu, kde tančil po boku M. Taglioni. V roce 1841 odjel do Petrohradu, kde působil jako tanečník do roku 1869. Od roku 1860 se věnoval pedagogice a stal se hlavním pedagogem carské baletní školy. K jeho žákům patřili M. Kšešinská, O. Preobraženská či P. Gerdt.

 

 

 

1819

28.6. - se narodila slavná italská romantická tanečnice, první pařížská Giselle CARLOTTA GRISI (zemřela 1899 v Paříži).

 

30.6. - se v Kodani narodila tanečnice světového formátu LUCILE GRAHN, první dánská Sylfida (1836)

Narodila se ruská tanečnice JELENA IVANOVNA ANDREJANOVÁ, žačka Didelota a Tituse. Byla první ruskou Giselle v roce 1842. Kromě Petrohradu působila i v Moskvě, Charkově, Kyjevě, Paříži, Hamburku, Bruselu či v Miláně. (zemřela 1857)

 

Ve Florencii má premiéru balet GABRIELLA DI VERGY v choreografii Geatana Gioji.

Zemřel první ruský baletní mistr IVAN IVANOVIČ VALBERG (narozen 1766 v Moskvě). Hned po absolvováni divadelní školy, kdy mu bylo 20 let, se stal sólistou. Od roku 1797 začal působit i jako pedagog ve škole. Krátký čas žil a působil v Paříži, po té se opět vrátil do Petrohradu. Uvedl například balety Šťastná hvězda(1795), Nový Werther (1799), Korunovaná dobrotivost (1801), obětavá šlechetnost (1802) Jevgenij, čili tajný sňatek (1808) a mnoho dalších.

 

1819

 28.6. - se narodila slavná italská romantická tanečnice, první pařížská Giselle CARLOTTA GRISI (zemřela 1899 v Paříži).

30.6. - se v Kodani narodila tanečnice světového formátu LUCILE GRAHN, první dánská Sylfida (1836)

Narodila se ruská tanečnice JELENA IVANOVNA ANDREJANOVÁ, žačka Didelota a Tituse. Byla první ruskou Giselle v roce 1842. Kromě Petrohradu působila i v Moskvě, Charkově, Kyjevě, Paříži, Hamburku, Bruselu či v Miláně. (zemřela 1857)

Ve Florencii má premiéru balet GABRIELLA DI VERGY v choreografii Geatana Gioji.

Zemřel první ruský baletní mistr IVAN IVANOVIČ VALBERG (narozen 1766 v Moskvě). Hned po absolvováni divadelní školy, kdy mu bylo 20 let, se stal sólistou. Od roku 1797 začal působit i jako pedagog ve škole. Krátký čas žil a působil v Paříži, po té se opět vrátil do Petrohradu. Uvedl například balety Šťastná hvězda(1795), Nový Werther (1799), Korunovaná dobrotivost (1801), obětavá šlechetnost (1802) Jevgenij, čili tajný sňatek (1808) a mnoho dalších.

 

1820

19.6. - premiéra baletu CLARY,NEBO-LI SLÍBENÉ MATEŘSTVÍ, choreografie: Louis Milon

19.6. - premiéra baletu PRUDKÁ MLADÁ PANÍ , Paříž, choreografie: F. Taglioni, hlavní roli tančila Bigottiniová, roli služebné tančila Marie Courtinová, která později - při vídeňském uvedení baletu - byla obsazena do hlavní role.

V Miláně vychází kniha Carla Blasise ZÁKLADNÍ POJEDNÁNÍ O TEORII A PRAXI TANEČNÍHO UMĚNÍ, v níž zachytil a utřídil principy tance a jeho technický vývoj.

Narodil se italský tanečník a choreograf PASQUALE BORRI, žák Carla Blasise, tanečník v divadle La Scala v Miláně a ve Vídni. )zemřel 1884).

 

1821

17.9. - se v Paříži narodil tanečník, choreograf a baletní mistr ARTHUR SAINT-LÉON. Jako tanečník debutoval v roce 1835 v Mnichově. Studoval u svého otce, později v Paříži. Působil v Bruselu, turíně, Miláně, Vídni, Londýně. Učitel a partner slavné Fanny Cerrito. Z choreografií např.: La fille de marble (1847), La Vilon du diable (1849), Koníček Hrbáček (1864), Marná opatrnost (1866), Coppélia (1870) atd. (zemřel 1870)

8.10. - se ve Vídni uskutečnila premiéra baletu ŠVÝCARSKÁ MLÉKAŘKA, choreografie: Filip Taglioni, hudba: Vojtěch Jírovec, hlavní roli tančila Theodora Rozierová.

Premiéra baletu RUSLAN A LUDMILA v moskevském Velkém divadle. choreografie: Adam Gluškovskyj (žák. Ch. Didelota), hudbu složil dirigent Velkého divadla F. Šolc.

 

1822

10.6. - se ve vídeňském divadle U korutanské brány uskutečnila premiéra baletu PŘIJETÍ NYMFY KE DVORU TERPSICHOŘINU, choreografie: F. Taglioni, tančili: Jean Rozier a Marie Taglioni, pro kterou tento den začala kariéra slavné tanečnice.

5.7. - první uvedení baletu PRUDKÁ MLADÁ PANÍ ve Vídni (premiéra byla 19.6. 1820 v Paříži). Tančili Jean Rozier a Marie Courtinová.

V Marselle se narodil MARIUS PETIPA. Původem byl Francouz, ale většinu svého života strávil v Rusku. Působil rovněž ve Francii a Španělsku, od roku 1847 v Rusku. Jeho umění nadchlo Čajkovského i Glazunova a ovlivnilo celou jednu generaci choreografů Velkého divadla. Postavil na 60 baletů, mimo jiné Raymondu, Labutí jezero, Spící krasavici. )zemřel 1910)

 

1825

6.3. - měl v milánské La Scale premiéru balet UNDINE (Ondina), choreografie: Loius Henry, hudba různých skladatelů

V New Yorku se narodila tanečnice AUGUSTA MAYWOOD. V roce 1837 debutovala v opeře-baletu Dívka z Kašmíru (Bůh a bajadérka). od roku 1838 učila v Paříži a v letech 1838-39 rovněž tančila v pařížské Opeře. Po té působila v Lisabonu, Vídni i milánské La Scale. Stala se první americkou tanečnicí, která získala věhlas v Evropě. (zemřela 3.11. 1876)

 

1826

Uskutečnila se premiéra baletu  JOKO, BRAZILSKÁ OPICE. Choreografie: Filip Taglioni, hudba: Lindpainter

1827

29.1. - premiéra baletu Jeana Louise Aumera ASTOLF A JOCONDA v Paříži. Hudba: Ferdinand Hérold. Balet se však nelíbil a práce choreografa byla označena za naivní a provinční.

23.7. - Marie Taglioni poprvé pohostinsky vystupuje v pařížské Opeře v baletu Le Sicilien, kde jí byl partnerem její bratr Pavel.

19.9. - premiéra baletu NÁMĚSÍČNÁ - pařížská Opera, choreografie: Jean Aumer, hudba: Ferdinand Hérold, hlavní roli tančila Paulina Montessu.

13.12. se narodila italská tanečnice CAROLINA ROSATI. Tanec studovala u C. Blasise.

Poprvé tančila na jevišti v sedmi letech. V roce 1846 tančila se svým manželem Francescem v milánském divadle La Scala. V roce 1947 odjela do Londýna, kde nahradila L. Grahn v druhém provedení slavného baletu Pas de quatre. S úspěchem tančila v baletech Pavla Taglioniho; Thea, Coralia, La Prima Ballerina ad. V roce 1853 debutovala v Pařížské opeře, v baletu Jovita. V roce 1856 vytvořila hlavní roli v baletu Korzár. V letech 1859 a 1862 vystupovala v Petrohradě, kde zazářila v baletu M. Petipy Faraonova dcera.

 

1828

14.4.  - se v Praze narodil tanečník, baletní mistr a choreograf VÁCLAV REISINGER. Od svých 14. let do roku 1852 působil ve Stavovském divadle v Praze, po té v  Německu. 1860 se vrátil z Brém do Stavovského divadle, kde se stal baletním mistrem. 1864-81 opět pracoval v cizině(Berlín, Moskva - kde ve Velkém divadle vytvořil v roce 1877 neúspěšnou choreografii pro premiéru Čajkovského Labutího jezera). 1.2. 1882 byl jmenován prvním baletním mistrem v historii Národního divadla v Praze a působil v této funkci do 30.10. 1844. (zemřel 1893).

 

1829

August Bournonville se stává ředitelem Dánského královského baletu.

 

 

1830

3.5. - Jean Louis Aumer uvedl v Paříži svůj poslední balet MANON LESCAUT na hudbu Halévyho.

23.6. - jako tanečník debutoval v pařížské Opeře JULES JOSEPH PERROT v pas de deux s tanečnicí Pauline Montessu, což mu vyneslo smlouvu s divadlem a nepříliš velký příjem 2.500 franků ročně.

13.10. - premiéra baletního divertissementu BŮH A BAJADÉRA (Le Dieu et la Bayadere), choreografie F. Taglioni v pařížské Opeře.

 

© balet.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma
počítadlo toplist