Milá sedmi loupežníků
1. obraz
Uprostřed hlubokého lesa je úkryt sedmi loupežníků. Jejich osud sdílí dívka, která opustila domov a stala se jejich milou. Je noc, loupežníci sedí u ohně a odpočívají před další loupežnou výpravou. Jejich milá jim nalévá víno a tančí jim. Rozjaření loupežníci se dávají strhnout k divokému tanci kolem ohně.
Hvizd hlídky oznamuje blížící se kořist. Loupežníci se kvapně loučí s milou a odcházejí na výpravu.
2. obraz
Loupežníkům se podařil skvělý "lov". Přinášejí truhlu se zlatými pohárky, krucifixy a svícny. Poklad patří bohatému klášteru, kam jej vezla abatyše, doprovázena sedmi novickami.
Vyděšené novicky se tisknou kolem své představené a s hrůzou pozorují loupežníky, zpité vínem i radostí ze snadné kořisti. Loupežníci si z nich tropí posměch a strhnou je do divokého reje. Abatyše se jim v tom marně snaží zabránit - podaří se jí loupežníky jen rozlítit.
Vůdce loupežníků jí strhává z krku kříž. Abytyše proklíná loupežníky, kteří prchají s lupem do svého lesního doupěte.
3. obraz
Milá je sama, čeká na návrat loupežníků.
Pojednou jí vyplaší přibližující se kroky. Z úkrytu pozoruje neznámého cizince, přicházejícího k ohništi. Milá se k němu blíží ze zadu s dýkou v ruce, myslí si, že to je špeh a pak tedy musí zemřít. Cizinec se v posledním okamžiku otočí a chytne jí za ruku.
Cizinec přesvědčuje dívku, že se v něm mýlí. Je student, vrací se domů na prázdniny. Dívce se cizinec líbí, a ona jemu. Mezi oběma pozvolna rozhořívá milostný cit. Cizinec vyznává dívce lásku a prosí jí, aby s ním od loupežníků utekla. Dívka souhlasí.
V útěku jim však zabrání vracející s eloupežníci. Ze strachu z vyzrazení i ze žárlivosti cizince na místě ubodají.
Marně se snaží ukonejšit zoufalou milou, marně jí dává vůdce loupežníků na krk abatyšin zlatý kříž. Milá se mu vytrhne z rukou a prchá z tábora, aby vydala loupežníky světské moci a sama vstoupila do kláštera.
4. obraz
Neš´tastná dívka prosí abatyši, aby jí přijala do kláštera. Abatyše jí konejší a přivolává sestry, aby dívku oblékly do šatů novicky. Dívka vrací abatyši ukardený kříž.
Když abatyše osamí, pověsí si obřadně kříž na krk a přivolává vojáka, jemuž ukazuje cestu k vyzrazenému úkrytu loupežníků.
Loupežníci jsou přemoženi vojáky a odsouzeni na smrt. Bubeník bubnuje k jejich popravě.
5. obraz
Je po popravě. Z nedalekého chrámu zaznívá zpěv, na Šibeničním vrchu visí sedm bezvládných těl.
Přichází průvod novicek, poslední v řadě je milá. Když spatří oběšené, zůstane jako přikovaná k zemi. Novicky se vzdálí, milá osamí s mrtvými.
Teprve nyní si uvědomuje, co způsobila. Před očima se jí znovu objevují obrazy munulosti, loupežníci i milovaný cizinec. Jako smyslů zbavená ze sebe strhává klášterní šaty a tančí pod šibenicí hrůzu i zoufalství, dokud neklesne k zemi...