děj baletu RAYMONDA
Sídlo hraběnek de Doris je chráněno Bílou paní, která se zjeví vždy, když hraběnkám hrozí nějaké nebezpečí.
V předvečer křižáckého tažení vedeného maďarským králem Ondřejem II. se koná na zámku hraběnky Sibilly de Doris ples. Její krásná neteř Raymonda se zde loučí nejen se samotným králem, ale také se svým snoubencem, rytířem Jeanem de Brienne. Poslední společné setkání je naplněno láskou, lítostí i smutkem z odloučení. Když milostné objetí přeruší zvuk trubky velící vojsku k odchodu do války, nasazuje si rytířJeane de Brienne rytířskou zbroj a opouští svou dívku.
Raymonda zůstává posmutnělá mezi svými přáteli. Lehký šál, poslední dárek a vzpomínka na de Brienne, je v jejích představách pomyslným objetím milovaného muže. Snaha rozveselit se hrou na loutnu a tancem s přítelkyněmi vychází naprázdno. Raymonda vychází na terasu, kde se jí zjeví Bílá paní a přináší varování v podobě záhadného snu.
Před Raymondou se rozprostře zahrada a v nezřetelném oparu se zjeví skupinka dívek. Tanečnice se neustále přibližují a překvapená Raymonda náhle chápe, koho jí éterické víly přivádějí. Přichází rytíř Jeane de Brienne. Šťastná chvíle však netrvá dlouho. Místo jejího milého zde náhle stojí neznámý cizinec. Bez dlouhého otálení se jí vrhá k nohám, vášnivě se jí vyznává ze své lásky k ní, nabízí jí moc i bohatství a žádá jí o ruku. Přestože ho odmítá, cizinec z Východu je stále dotěrnější, jeho otroci zmenšují prostor kolem Raymondy, sápou se po ní...Náhle se saracén i jeho doprovod rozplývají, s nimi mizí i tanečnice a zahrada.
Krátce po té slaví Raymonda narozeniny. Teta Sibilla pozvala mnoho hostů, mezi kterými přichází v doprovodu černých otroků i velitel Španělů Saracén Abdérachman. Bohatý muž je okouzlen Raymondinou krásou a skládá jí k nohám poklon i vzácné dary. Raymonda je však tímto setkáním zaskočena. V saracénském rytíři poznává cizince, který jí tolik vystrašil ve snu. Mladá šlechtična taktně odmítá jeho poklony, dary i nabízený sňatek. Saracén jí nenahání strach, ale vzbuzuje v ní čím dál tím silnější odpor a pohrdání. Sebevědomý muž se nehodlá krásné dívky vzdát, pyšně se chlubí svými tanečnicemi a neustále přikazuje otrokům, aby přinášeli nové dary.
Jakmile se naskytla vhodná příležitost pro Abdérachmana, mění se noční výstraha ve skutečnost. Otroci obklopí Raymondu a Saracén se jí pokouší unést. V poslední chvíli se neočekávaně vrací z války rytíř Jeane de Brienne, který mu zkříží cestu. Jakmile zachrání svou snoubenku a předá jí do bezpečí, jde si vyrovnat účty s Abdérachmanem v rovnocenném souboji. Saracén je jeho mečem smrtelně zraněn, klesá k zemi, z posledních sil obrací tvář k Raymondě a žádá jí o její přízeň. Ta však definitivně odmítá majetek i srdce zraněného Abdérachmana, kterého otroci ukládají na nosítka a kvapně opouštějí zámek.
Vítězství Jeana de Brienne je posledním krokem k plánovanému sňatku s milovaným rytířem. Velké svatby se účastní i spolubojovník ženich, sám maďarský král Ondřej II.