Feigert Bedřich
(narozen 1802 v Praze ?, datum a místo smrti není známo)
Tanečník a baletní mistr, otec tanečníka Prozatimního divadla Emila Feigerta. První příležitost k vystoupení se mu naskytla v roce 1824, když v Praze ve Stavovském divadle pořádal pohostinské hry anglický mim J.L. Lewin s rodinou. Feigert se podílel na jeho zahajovacím představení „Zlatý klíček, neboli Bombardovaný harlekýn“ v roli Leandra a v roce 1825 byl angažován do souboru Stavovského divadla, kde zůstal až do roku 1843. Po té působil v Praze jako učitel tance. Brzy se vypracoval na úspěšného představitele komických postav pantomim (Harlekýn a Policinela). Inspirován produkcemi zahraničních souborů také sám psal libreta k některým pantomimám (např. Přelstěný stařec,Policinello mrtvý a živý) a podílel se na jejich choreografii. Jako tanečník vynikal smyslem pro komiku a hereckou improvizaci, byl mrštný, zvládal akrobatické výkony. Jak psala dobová kritika o „Kouzelné polnici“ (1841), „tancoval, skákal, běhal, lítal, létal, propadal se, byl z děla vystřelen, dostal výprask, byl zabit a opět oživnul“. Obecenstvo přijímalo jeho výkony s nadšením a i mimo jeviště byl typickou a populární figurkou staré Prahy. Tancoval také jako sólový tanečník v tanečních vložkách oper, operet i činoher. Vedle divadelní činnosti se také věnoval vyučování společenských tanců.