GABZDYL Emerich

Emerich Gabzdyl  - 20.7. 1908, Ostrava - 12.9. 1993, Ostrava
Pocházel z osmi dětí elektrikářského mistra, nedoučil se ve fotografické dílně firmy Boček a Valentík a odešel k divadlu. Stal se žákem Achille Viscusiho, který ho ve čtrnácti letech přijal jako neplaceného eléva do baletu divadla v Moravské Ostravě (1923 se stal sborovým tanečníkem, od 1926 byl sólistou). Jako choreograf v opeře a operetě se uplatňoval od svých osmnácti. Významná se stala v roce 1927 role Josefa v Straussově Legendě o Josefovi, pro kterou si ho v rámci ostravského nastudování vybral režisér Max Semmler, který s touto inscenací objížděl velkou část evropských divadel (Gabzdyl si roli zopakoval  1929 v Bratislavě v Semmlerově i následné Viscusiho verzi a do roku 1931 byl se Semmlerem na turné s Legendou o Josefovi po Rakousku, Švýcarsku a Německu). Z Ostravy odešel 1929 za  Viscusim do Bratislavy, angažmá po dvou letech pro neshody způsobené hostováním u Semmlera opustil. Tři roky tančil v evropských městech postavu Josefa a učil v berlínské Semmlerově škole. V období 1932–38 byl v angažmá v Brně, kde tančil velké role (Abderam v Glazunovově Raymondě a Šalamoun v Respighiho Belkis, 1932; Apollon ve Stravinského Apolonovi a Musách (Apollon musagete); titulní roli ve Wormserově Marnotratném synovi, 1933, aj.). Jako choreograf debutoval již na počátku své kariéry, na doporučení Ivo Richarda Stuchlého i Achille Viscusiho spolupracoval na operetách a v  Brně mu byly svěřeny větší úkoly, např. v rozsáhlých scénách ve Hrách o Marii Bohuslava Martinů, kde tančil roli Ďábla (1935) a nastudoval balet Sergeje Prokofjeva O bláznu, který jiných sedm bláznů přelstil a interpretoval hlavní roli Šuta (1935, v roce 1976 se k titulu vrátil v televizním snímku s Pavlem Ždichyncem a Vlastou Pavelcovou v hl. rolích). V Brně, mimo divadlo, spolupracoval s Mášou Cvejičovou na jejích soukromých baletních produkcích a vystupoval v pořadech  pedagožky novodobého tance Karly Hladké (role Přízraku v Lukasově Snu; role Šacha ve Wellezsově Djamileh). V roce 1938 přijal nabídku na místo baletního mistra, choreografa a prvního sólisty v rodné Ostravě. Ve své nejslavnější, nejbohatší a nejdelší (32 let) éře tančil, hrál, zpíval i režíroval. Interpretoval přes 80 velkých rolí nejširšího stylového záběru (Romeo v  Romeovi a Julii, 1950; Girej v  Bachčisarajské fontáně, 1955; Rudovous v  Labutím jezeře, 1952; titulní role v Straussově Donu Juanovi, 1957 aj.). Byl autorem choreografií a režií přes 75 baletů, tanců do 120 oper, 130 operet, a 25 činoher. Podílel se na vzniku novinek, které sám inscenoval: Ilja Hurník: Ondráš, Jiří Šust: Mír, 1951; Jarmil Burghauser: Honza a čert, 1954; Karel Kupka: Florella, 1960; Arnošt Košťál: Studna lásky a Jaromír Bažantově: Maryčka Magdónova, kde vytvořil jako šedesátiletý přesvědčivě roli otce Magdóna (1968). Jako choreograf často hostoval ve zpěvohrách divadla v Olomouci a Opavě, v zahraničí pak např. v Drážďanech inscenoval Beethovenova Prométhea (1964). Na období 1970–74 byl povolán na místo šéfa baletu ND Praha (Svěcení jara, 1972; Ondráš, 1974). Po nástupu Miroslava Kůry na jeho místo skončila Gabzdylova aktivní divadelní dráha, ale  divadlo neopustil. Pohostinsky připravoval choreografie na mnoha scénách (Ostrava, Olomouc, Opava, Košice, Ústí nad Labem aj.).
Patřil k výrazným vedoucím osobnostem českého baletu 20. století, kultivovaně a s širokou odbornou divadelní a hudební orientací se aktivně vyjadřoval k problematice stavu čsl. baletu na baletních seminářích, aktivech, festivalech, byl členem řady porot a komisí. Dopisoval do Tanečních listů a s Vladimírem Vašutem sepsal své paměti (V hlavní roli E. Gabzdyl). V roce 1963 byl jmenován Zasloužilým umělcem. Věnoval se pedagogické činnosti, vyučoval na ostravské konzervatoři a katedře tance Akademie múzických umění v Praze 1953–56. V divadelní praxi v Ostravě vychoval nebo dal velké příležitosti předním českým interpretům a ovlivnil řadu tanečních umělců, např. Věru Ždichyncovou, jejího syna Pavla Ždichynce, Alberta Janíčka, Martu Drottnerovou, Vlastu Pavelcovou, Milana Hojdyse.
Bratr Jan Gabzdyl byl korepetitorem v ostravském divadle, manželkou byla tanečnice a choreografka Jitřenka Šumovská, jejich synem byl operetní a muzikálový herec René Gabzdyl.
(zdroj: http://www.musicologica.cz/slovnik/)